Miloslav Janza řezbář

Poslední aktualizace: 28. 10. 2013. V rubrice Housle přidány fotografie.

Co o mně napsali:

Pan Miloslav Janza není profesionálním řezbářem, ba dokonce nikdy neprošel žádným výtvarným školením, přesto - anebo snad právě proto - stojíme před jeho výtvory v němém obdivu. Řada jeho plastik z lipového dřeva, ať již nejrůznějších figurálních motivů nebo pouhých tváří či alegorie hudby  a dalších uměleckých oborů, jeho krucifix s  propracovanými tělesnými detaily Ukřižovaného, to vše dokládá, že nadání Miloslava Janzy je božím darem. Před nějakými dvanácti lety se jej zřejmě po polibku jedné z Múz zmocnila touha po práci se dřevem a po poměrně nedlouhém počátečním období se vypracoval k současnému mistrovství.

    Je zde nutno připomenout, že Miloslav Janza a jeho tvorba je více znám za hranicemi města než mezi jeho spoluobčany. Jako člen Klubu trampů - řezbářů prezentoval výsledky své tvůrčí invence na řadě výstav, bohužel však dosud nikoli v našem městě. Domnívám se, že by stálo za úvahu uspořádání samostatné výstavy z tvorby Miloslava Janzy také v České Třebové.

    V souhrnu Janzových prací nalezneme i několik menších betlémů, které jsou v držení mimotřebovských majitelů. Provedení betlému  dokončeného v roce 2003, nyní součásti muzejního sbírkového fondu, je - podle autorova přiznání - inspirováno Českotřebovským betlémem Karla Tomše st. Také zde je dějištěm biblického příběhu českotřebovská čtvrť U Kostelíčka, i zde vidíme typické chaloupky se zvonicí u rotundy sv. Kateřiny v pozadí. Přesto se však oba betlémy liší, hlavně svým barevným pojetím.  Zatímco Tomšův betlém hýří barvami, kontrastujícími s bílou sněhovou pokrývkou, Janzův betlém se svým neokázalým pojetím v barvě syrového dřeva  přibližuje lidové tvorbě minulých období. Poutal zaslouženou pozornost návštěvníků výstavy v roce 2003.

   Nás však nyní zajímá další betlemářská práce Miloslava Janzy, betlém, který je právě ve stadiu zrodu. Kulisami scény jsou opět místní reálie, tentokrát se však autor vydal „neprošlapanou cestou“. Opustil v daném případě tradiční kostelíček a překvapil originálním nápadem. Ještě žádný z jeho předchůdců nezvolil za dějiště biblického příběhu Narození českotřebovské Staré náměstí. Představuje podobu  „rynku“  v polovině 19. století podle kresby litomyšlského malíře Karla Holce.  Pozadí scény tvoří budova staré radnice v sevření dvou dřevěných přízemních stavení, napravo s chalupou koželuha Hartmana, nalevo pak s chalupou Josefa Springera, oběma zbořenými v roce 1858. Neschází ani pískovcová kašna čtvercového půdorysu, v jejímž středu nesl vysoký sloup kamennou nádobu tvaru mísy, z níž proudila voda do nádrže, ani vzrostlé stromy před radnicí. Z figur  je zatím hotova sv. Rodina, ponocný, krejčí u šicího stroje a několik oveček. Autorovým záměrem je doplnit betlém o zástupce dalších tradičních třebovským řemesel, takže přibude ještě figura tkalce u stavu, ženy u kolovratu, hrnčíře při práci na kruhu a snad i některé další. Jako materiál posloužilo Miloslavu Janzovi lipové dřevo v přírodní barvě, bez polychromie.

Lze si jen přát, aby českotřebovské veřejnosti bylo v souladu s betlemářskou tradicí našeho města umožněno oba betlémy shlédnout na některé z příštích výstav.

 webmaster: Michal Daněk, e-mail: ddmichal1@seznam.cz